Mechanické a technologické vlastnosti výrobků z hliníkových slitin jsou podmíněny nejen chemickým složením, ale i způsobem výroby a tepelným zpracováním. Např. plech vyválcovaný za studena je pevnější a tvrdší, ale méně tažný než plech z té samé slitiny vyrobený válcováním za tepla. Charakter slitiny takto technologicky podmíněný vystihujeme pojmem stav. Stav slitiny je tedy výsledkem celého procesu výroby, odpovídá výsledné struktuře materiálu a vyjadřuje soubor vlastností po daném způsobu výroby a tepelného zpracování. Při hliníkových slitinách existuje vícero stavů. Rozlišujeme dva systémy označování:

a) číselný, b) na základe chemických značek. Při tvarovatelných hliníkových slitinách byl v mezinárodní praxi přijat způsob označování používaný organizací Aluminium Association (AA) ve Washingtonu, USA.

Číselné označení sestává z: a) písmen EN označujících, že jde o evropskou normu, b) písmen AW (Aluminium Wrought, značí tvárněné hliníkové slitiny), c) čtyřčíslí, ze kterého první číslo udává hlavní legující prvek je (1xxx –čistý hliník Al 99,9 % a víc, 2xxx – měď Cu, 3xxx – mangan Mn, 4xxx –křemík Si, 5xxx – hořčík Mg, 6xxx –hořčík s křemíkem MgSi, 7xxx – zinek Zn, 8xxx – jiný prvek, 9xxx – nepoužitá série, d) označení v jakém stavu jsou slitiny dodávány.